dva.cz
Společnost RUMPOLD–P, s. r. o., se distancuje od jednání občana, který se vydává za jejího pracovníka a pod různými záminkami získává neoprávněně od občanů finanční hotovost, jako údajnou úhradu za služby zmíněné společnosti.
Žádáme občany, aby v případě, že se setkají s výše popsaným jednáním, okamžitě informovali Policii ČR, Městskou policii nebo vedení provozovny RUMPOLD–P, s. r. o., v Sušici (tel. 376 520 519, 376 523 060). Upozorňujeme všechny občany, že platba v hotovosti probíhá vždy v pokladně provozovny a je doložena účetními doklady. Jiná forma platby v hotovosti je možná pouze po předchozí dohodě s vedením provozovny. Děkujeme za pochopení.
RUMPOLD–P, s. r. o., provozovna Sušice
Do sbírky Muzea Šumavy Sušice se v loňském roce podařilo získat unikátní dar – sbírku skla od soukromého švýcarského sběratele. Počátkem května 2005 navštívil Muzeum Šumavy Dr. Ing. Bruno Schreiber ze Švýcarska. Dr. Ing. Bruno Schreiber se narodil v Československu. Před odtržením území Sudet se rodina přihlásila k čs. občanství, otec pana Schreibra i on sám jako dítě prošli koncentračním táborem. V padesátých letech vystudoval VŠ, pracoval v oboru výzkumu a vývoje nových plastických hmot, v roce 1969 společně se svou matkou emigroval do Švýcarska, usadil se v Basileji, kde se postupně vypracoval na vedoucího oddělení výzkumu a vývoje v tamní farmaceutické firmě. Nyní je v důchodu. Ing. Schreibera zaujaly naše expozice věnované šumavskému sklářství, seznámil se jak se sbírkou skla, s historií jejího vzniku a složením, tak i s plány muzea na rozšíření sklářské expozice a dalšími záměry na její využití z hlediska odborného i badatelského.
Pan Schreiber již několik let také sbíral sklo a hledal možnost, jak by se jeho sbírka mohla někde uplatnit. Vyslovil tedy přání darovat za určitých podmínek svou sbírku skla právě Muzeu Šumavy Sušice. Obsahem jeho sbírky je převážně šumavské sklo ze 17.–20. století. Několika exempláři je zastoupeno barokní a renesanční sklo. Převážnou většinu sbírky tvoří sklo z období 1820–1860 a asi 20 kusů pochází z produkce druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Zhruba 30 kusů jsou skutečně cenné unikáty. Ve sbírce je zastoupeno hodně tzv. upomínkových číšek, což byl typický produkt první poloviny devatenáctého století. Zastoupeno je zde především období tzv. starší produkce převážně šumavských skláren v Anníně, Lenoře, Klášterském Mlýně a Adolfově. Ojediněle je zastoupena i produkce novohradských skláren. Po poměrně krátkém jednání byla uzavřena ve Švýcarsku smlouva o darování této sbírky Muzeu Šumavy, a to za velice příznivých podmínek – uchovat celou sbírku jako celek po dobu nejméně 25 let a sbírku vystavit v expozici muzea – a 3. listopadu 2005 byla sbírka skla dovezena do Muzea Šumavy v Sušici.
Pro Muzeum Šumavy v Sušici je tato sbírka velice cenná a přínosná, a to z několika důvodů. Zahrnuje období, které je ve sbírkách muzea zastoupeno poměrně skromně. Dále je unikátní i v tom, že při vytváření sbírky se její majitel cíleně snažil zařazovat do ní takové exempláře, které by reprezentovaly všechny sklářské techniky tehdy používané. Vytvořit takovou sbírku je velice náročné a to nejen finančně, ale i časově – lze konstatovat, že je to otázka několika desítek let, kdy je nutno sledovat různé aukce, katalogy obchodů se starožitnostmi atd. Také cena jednotlivých kusů je různá a liší se kus od kusu – některé lze ocenit až na několik desítek tisíc korun. Celková hodnota tohoto daru převyšuje čtyři miliony korun. Díky tomuto daru se sklářská sbírka Muzea Šumavy v Sušici zařadí mezi největší sbírky skla v České republice (za sbírky UMPRUM v Praze a muzeí v Jablonci a Liberci). Sbírka bude od 1. května 2006 vystavena v sušické expozici muzea.
Mgr. ZDEŇKA ŘEZNÍČKOVÁ,
ředitelka Muzea Šumavy
Do elektronických zdravotních knížek zapisují Nemocnice Sušice a Nemocnice následné péče LDN Horažďovice. Nemocnice v Sušici a v Horažďovicích rozšířily řady nemocnic v České republice, které využívají systém elektronických zdravotních knížek. Těch je v současnosti již 34, mezi nimi i velké ústavy, jako Fakultní nemocnice v Hradci Králové, pražská nemocnice Na Františku či Nemocnice sv. Jiří v Plzni.
Klatovsko zatím patřilo v Plzeňském kraji mezi oblasti s nejnižším počtem zřízených elektronických zdravotních knížek. Zatímco například v oblasti Plzeň–jih vlastní elektronickou zdravotní knížku již každý čtvrtý pojištěnec VZP, na Klatovsku je to každý desátý pojištěnec. Systém IZIP tu doposud využívalo 65 zdravotnických pracovníků.
„Od zapojení dalších dvou nemocnic v Plzeňském kraji si slibujeme nárůst počtu zápisů ve zdravotních knížkách pacientů, díky nimž bude moci IZIP i v tomto regionu přispět k zrychlení a zefektivnění poskytované zdravotní péče. IZIP navíc slouží pacientům i lékařům tím lépe, čím více různých poskytovatelů zdravotní péče je do něj zapojeno, praktickým lékařem počínaje a nemocnicí a záchrannou službou konče,“ uvedl k zapojení nemocnic na Klatovsku ředitel IZIP MUDr. Tomáš Mládek.
Důvody, proč se sušická nemocnice do IZIP zapojila, vysvětluje Ing. Jiří Rašek takto: „Je to jednoduché. Lékař vidí do historie dokumentace, může eliminovat příčiny choroby a může se lépe připravit. Nezastupitelná funkce IZIP je v případě, kdy pacient je přivezen v bezvědomí, nebo zmatený, a není schopen komunikace. Nedostatek vidím v tom, že se jedná o dobrovolnou akci pojištěnců a lékařů.“
Ředitel Nemocnice následné péče LDN Horažďovice Ing. Martin Grolmus k tomu říká: „ IZIP pomáhá řešit nedostatečnou a někdy komplikovanou výměnu informací mezi lékaři a lékařem a pacientem (lékař nemusí pacienta obtěžovat neustálým vracením se pro svou zdravotní kartu), a proto by bylo dobré, aby ho používalo co nejvíce pacientů i lékařů. Neustále se snažíme zlepšovat péči o naše pacienty a věřím, že IZIP je jedním z prostředků, který nám v tom může v budoucnosti pomáhat.“ Zapojení do IZIP proběhlo podle Ing. Martina Grolmuse bez problémů: „ Naše nemocnice využívá software Medikus NIS od firmy Medisoft International, který byl již na připojení do systému IZIP připravený. Vše tedy proběhlo bez větších problémů.“
Počet elektronických zdravotních knížek v České republice dynamicky roste, v prosinci je využívalo již více než tři čtvrtě milionu lidí a kolem osmi tisíc zdravotnických pracovníků. V současnosti obsahují elektronické zdravotní knížky již více než 2,7 milionu zápisů.
–tz, kj–
